Bylo nebylo, 2. dubna 1805 se narodil slavný pohádkový spisovatele H.CH. Andresen. Dne 31.3 2010 jsme spali ve škole díky tomuhle pánovi. A jak taková noc u nás ve škole probíhala? V 18 hodin jsme šli do školy (od prvňáčků až po osmáčky). A všichni jsme se odebrali do mětské knihovny. Bylo už po "zavíračce", takže to bylo takové zvláštní. Když jsme tam došli, čekaly na nás paní knihovnice, které tu potkáváte celé dny, a právě ony, si pro nás nachystaly program. Rozdělili jsme se do 4 skupinek, s kterými jsme obešli celou knihovnu a plnili různé úkoly, za které jme dostali bodíky. A jaké úkoly to byly? O osobnostech, o zvířátkách, o rostlinkách, mapka a kvíz a na konec jsme měli nakreslit místo, které se nám tady v Hustopečích NEJvíc líbí. představte si, kolik dětí nakreslilo školu a knihovnu. Za naší pilnou práci jsme byli odměněni čokoládkou a nějakou pěknou hračkou. Už byla tma, tak jsme se odebrali do naší školičky, kd jsme se opět rozdělili do družstev a šli opět řešit úkoly paní učitelek např. pamatováčka, skládání komínů, navigaci kamaráda opičí dráhou, hledání čísilek a housenku, za to jsme samozřejmě dostali další bonbonek. Pak jsme se uvelebili do postýlek, ale ne spinkat, jen tak si povídat a čekat na stezku odvahy, která se připravovala dole v šatnách a v tělocvičně. Každý chodil postupně po svíčkách až k té poslední, kde byl kostlivec a papír čekající na náš podpis, také strašidlo, které na každého baflo (každý, kdo ho potkal ví, že to byla pí. uč Brabcová☺). Stezka skončila a hup do postýlky, kde jsme si poslechli pohádku Ošklivé káčátko od nikoho jiného, než od H.CH. Andersena., usnuli jsme jak nemluvňátka a probudili jsme se do krásného dne. Nasnídali jsme se, zahráli vybišku a čekali na naše maminky, až pro nás příjdou:D
![]() |
Andersen 2010 |
—————